Napsali o nás

Jan Palaščák o solárním boomu, startu CO2IN i jaderné energetice  
7.6. 2021 / Zdroj: ČRo Plus

Rozhovor s Janem Palaščákem, majitelem Skupiny Amper, na stanici Český rozhlas Plus si můžete poslechnout zde



Stane se Česko elektrickou baterií a plynovým zásobníkem Evropy?  
12.3. 2021 / Zdroj: Roklen 24

Evropská komise má v červnu představit balíček opatření, které mají pomoci dosáhnout nových klimatických cílů, jako je například snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % (oproti roku 1990). Očekává se i reforma trhu s emisními povolenkami, kam mají být nově zahrnuty emise z lodní a další dopravy či výstavby. Zmíněná opatření by měla vést k tomu, že se Evropa do roku 2050 stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Jak připravovaná opatření promění českou energetiku a ekonomiku? Jak moc jsme v porovnání s jinými zeměmi EU pozadu a kde hledat svou konkurenční výhodu? Nejen o tom mluvil v rozhovoru pro Roklen24 český podnikatel a šéf energetické skupiny Amper Jan Palaščák.

Co zmiňované klimatické ambice Evropské unie znamenají pro českou energetiku a jak moc jsme v porovnání s jinými zeměmi unie pozadu?

Spalujeme stále hodně hnědého uhlí, což ale Němci také a Poláci ještě více. Jsme země s výrazně nadprůměrnou energetickou náročností nejen ve vztahu k HDP, ale i v samotném průmyslu. A hrubě neplníme Národní akční plán zvyšování energetické účinnosti. Na druhou stranu, to je v tuto chvíli to jediné, co vůči EU vyloženě neplníme. A okolo 40 % vlastní spotřeby elektřiny vyrábíme z jádra. Při prodloužení Dukovan a snižování energetické náročnosti si tuto pozici můžeme udržet do roku 2045. Také máme velmi dobrou geografickou pozici pro tranzit elektřiny i plynu. Celkově tedy naše výchozí pozice spíše reprezentuje situaci v kontinentální Evropě, než že bychom byli vyloženě pozadu či v nevýhodě.

Jak očekáváte, že u nás bude probíhat přechod na bezuhlíkovou energetiku?

Zatím to bohužel je státem řízený proces, kde už tak složitou evropskou klimatickou politiku ještě více komplikujeme a vytloukáme klín klínem. Pokud by prošly současné návrhy novely zákona o podporovaných zdrojích, Lex Dukovany, rozběhly se dotační programy včetně Modernizačního fondu a uhelná komise stanovila termíny vedoucí k nárokům na kompenzace, tak každá lobby v energetice dostane nějakou svoji dotaci. A pro každý energetický zdroj bude výše dotace určena za jiných podmínek. Tím se ještě více omezí konkurenční prostředí a principy technologické neutrality a rovných podmínek.

Jednou z možností, jak výrazněji snížit emisi skleníkových plynů, je zavedení uhlíkové daně, vybírané podle obsahu uhlíku ve spalovaných fosilních palivech. Tu již zavedly některé země EU, nově od ledna letošního roku Německo. Jaký je Váš názor na efektivitu této daně, potažmo diskutované přeshraniční uhlíkové daně, zdaňující import zboží ze zemí mimo EU produkujících vyšší objem CO2? Jaký může mít tento “zelený protekcionismus” dopad na světový obchod?

Tady jsme na rozcestí, můžeme skončit u zeleného protekcionismu a velmi složitých, navzájem neprovázaných systémů uhlíkových daní a cel. Tedy u byrokracie, ve které bude těžké hledat rovné tržní podmínky. Nebo můžeme, a zde si připouštím velkou dávku idealismu, zkusit postupně vybudovat rovné konkurenční podmínky v rámci světového obchodu, pokud se budeme držet vize „one carbon price globally“, respektive „every tonne counts“, a využijeme emisní povolenku jako tržně konformní nástroj zpoplatnění externality globálního charakteru. Z hlediska složení atmosféry přece nezáleží na tom, v jaké části světa a jakým způsobem byla konkrétní CO2 vypuštěna.

Zmiňujete emisní povolenky, hlavní nástroj evropské klimatické politiky. Jejich objem se má výhledově výrazněji omezit a obchodování v rámci systému EU ETS reformovat. Cena emisních povolenek na evropském trhu stoupla během února až nad 40 eur za tunu, což je nejvyšší hodnota za 16 let fungování tohoto systému. Podle analytiků za tím částečně stojí aktivita spekulantů právě v souvislosti s očekávaným omezováním objemu emisních povolenek v budoucnu. Jaké implikace má tento jev podle Vás na soukromý sektor?

Dlouhodobě to může mít zcela odlišné scénáře. Pokud se EU ETS bude rozšiřovat do dalších regionů i sektorů, může být dobrým nástrojem, který soukromému sektoru nastaví rámec a uchrání ho od složitější byrokracie a korporativismu, příznačného zejména pro energetiku. Špatně zvládnutá, selektivní či nekonzistentní politika ovšem povede k opaku. Současný výrazný růst EU ETS svoji převažující interpretaci teprve získá, ale určitě politici, regulátoři i soukromý sektor by byli spokojenější s pomalejším stabilnějším růstem. Kromě toho, že v Evropě čelíme mimořádně silné zimě, ale nesmíme zapomínat, že právě nyní dochází ke clearingu povolenek nejen za loňský rok, ale za celé minulé období 2013-2020. Dále je tu faktor brexitu. Očekáváme proto ve druhém kvartálu uklidnění situace, korekci a návrat povolenky na udržitelnější růstovou trajektorii.

Jsou podle Vás takovéto nástroje jako systém obchodování s emisními povolenkami dostačující k dosažení klimatických cílů? A co by se vedle rozšíření do dalších zemí v systému muselo změnit?

Obchodování s povolenkami může být dostačující nástroj jedině v případě, že za ni budou v mezinárodním měřítku na relevantních trzích vždy platit stejnou cenu všichni konkurenti. A také když ji budou muset nakupovat i domácnosti.

Zvyšující se ceny emisních povolenek mohou znamenat zajímavé podnikatelské příležitosti, důkazem toho je i Váš projekt CO2IN, tedy nová virtuální měna krytá právě emisními povolenkami. CO2IN jste v rozhovoru pro Roklen24 zmiňoval již loni, jak vypadá projekt nyní a jaké máte plány pro rok 2021?

Již vloni jsme avizovali, že ostrý start projekt plánujeme na druhý kvartál 2021 a to stále platí, nyní finišujeme vývoj plné verze aplikace a všech s tím spojených technologií. Ve vztahu k emisním povolenkám chceme vstoupit právě do již předvídatelnějšího rámce, kdy bude již plně dokončen přechod do nového období EU ETS 2021-2030. Letos chceme především ukázat plně funkční aplikaci a produkt, tedy novou virtuální měnu. Chceme uspokojit všechny „early adopters“, včetně několika korporátních zájemců, kteří se ozvali již během aktuálního provozu demoverze. Obchodní cíle máme definované až do dalších let, pracujeme zatím jen s vlastním kapitálem a nejsme ve stresu, soustředíme se na produkt a na vizi.

Podle Evropské komise by mělo plnění klimatických cílů mít pozitivní dopad na HDP členských států i zaměstnanost. Pro státy s vyšším podílem fosilních paliv, energeticky náročného průmyslu a nižším HDP na obyvatele znamená ale plánovaná transformace větší výzvu. Jaké dopady očekáváte, že bude mít připravovaná legislativa v rámci Zelené dohody pro Evropu na českou ekonomiku?

Zde se bohužel znovu obávám, že již sama o sobě byrokratická politika Green Dealu bude v českém provedení ještě více selektivní a korporativistická. Uvidíme tedy, kdo co urve. Trh práce v Česku je asi ekonomické téma spíše samo o sobě, dosud jsme tvořili růst HDP extenzivně a měli pracovní síly nedostatek, takže nezaměstnanost asi není největší strašák české ekonomiky. Tím jsou spíše strukturální problémy trhu práce, a tady můžeme těžbu uhlí brát jako součást „montovny“, kterou potřebujeme modernizovat – bez ohledu na politiku Evropské komise.

Právě strukturální problémy trhu práce jsou ale zásadním problémem. Regiony, které v současnosti tímto problémem nejvíce trpí, budou zároveň nejvíce zasaženy, pokud například dojde k uzavření provozu uhelné elektrárny v Moravskoslezském kraji. Jak byste tuto část „montovny“ modernizoval?

Každá uhelná elektrárna disponuje pozemky, připojením do přenosové soustavy a kvalifikovanými zaměstnanci. Tyto komparativní výhody by měla přetavit v přechod na zemní plyn, obnovitelné zdroje, bateriová úložiště či do budoucna malé a střední jaderné reaktory. Současně ještě dlouho budou uhelné zdroje užitečné jako záložní zdroje – příjemci kapacitních plateb. Strategické lokality by tak zaniknout neměly.

V českém kontextu ovlivnila koronavirová pandemie, respektive související nouzový stav, rozhodování o výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Ačkoli se současné debaty zaměřily spíše na to, že by se výstavby neměly účastnit firmy z Číny ani Ruska, upozornil jste, že by se spíše mělo diskutovat, zda je takováto investice potřebná či efektivní. Jaký je Váš pohled, dává podle Vás takováto investice smysl?

Zase je to především otázka „agenda setting“, proč během pandemie, poklesu spotřeby elektřiny, posunu růstových křivek všeho o několik let musíme v nouzovém stavu rozhodovat zrovna o náhradě jaderných bloků v Dukovanech, jejichž životnost je reálné prodloužit do roku 2045? Před 15 lety ze stejných kruhů znělo, že za 15 let nebudeme mít elektřinu, a stále jsme velcí exportéři. Česká spotřeba elektřiny loni a letos bude právě okolo úrovní před 15 lety, tak proč i veřejnoprávní média pracují s předkrizovými scénáři beztak nereálného lineárního růstu?

Raději se přestaňme strašit blackouty a začněme pracovat na prodloužení životnosti stávajících bloků v Dukovanech do roku 2045. Zkusme ale vytvořit prostředí, které dá nějaký prostor tržním silám a kde nebude předem znám dodavatel, ale nutně ani investor. To nám dá možnost zachytit včas případný úspěšný rozvoj v oblasti malých a středních nukleárních reaktorů. Vytvořme prostředí, kde vůbec budeme schopni posoudit, zda ta investice smysl dává. Současný projekt, kdy se na jeden projekt, pro jednoho investora a patrně i jednoho dodavatele dělá nový zákon, navíc bez jakékoliv analýzy dopadů regulace, to je spolehlivá cesta, jak jádro v Česku zabít. A to by byla škoda.

Pokud by došlo k rozhodnutí nový blok Dukovan nestavět, jaké jsou další možnosti pro udržení či zvýšení soběstačnosti ve výrobě elektřiny?

Můžeme snížit naši energetickou náročnost, nejdřív v samotném průmyslu, později v tvorbě celého HDP alespoň na evropský průměr, což by samo o sobě znamenalo velký objem energií. Byť na druhou stranu chápu a podporuji přechod z některých energií na elektřinu, a to nejen v mobilitě. Za druhé využijme naši geografickou polohu, máme ty nejlepší podmínky pro to, stát se elektrickou baterií a plynovým zásobníkem Evropy. To nás učiní nepostradatelnými a vydefinuje naši novou energetickou bezpečnost. Namísto fixní představy soběstačnosti, kterou si nejen v energetice přenášíme ještě z doby Břetislava I., kdy jsme hájili naše území v hraničních hvozdech.

Do třetice u nás ještě v podstatě neproběhla decentralizace energetiky. Na každé střeše může být fotovoltaická elektrárna, někde mohou být přímo v místě spotřeby i jiné obnovitelné zdroje, a jinde to mohou být kogenerační jednotky na zemní plyn. Toho máme a budeme mít dostatek, takže to je náš velmi škálovatelný nástroj a rezerva pro případ, že bychom odchod od uhlí nezvládli s pomocí jádra, energetických úspor, tranzitu a akumulace energií a decentralizované výroby elektřiny. Pokud dokážeme vytvořit tržní prostředí, tak každá poptávka po elektřině bude uspokojena, a nebudeme muset spoléhat na moudrost vládců a jejich rádců.

V Kanadě testují malé jaderné elektrárny, které jsou z nákladového hlediska dle současných měření efektivnější. Sedí něco takového do konceptu decentralizace energetiky? Jaké příklady úspěchu decentralizace energetiky ze zahraničí Vás napadají?

Ano, pokud by se povedlo malé jaderné elektrárny (SMR) dostat na trh, budoucí energetický mix společně s OZE by byl zajištěn. Rád budu první investor do SMR v Česku. Dokonalý recept na decentralizaci energetiky je těžké najít, ale v minulých dnech jsme mohli vidět zranitelnost centralizované energetiky – v Texasu, kde došlo k blackoutu.

Vedle tuhé zimy došlo k blackoutu v Texasu podle všeho vlivem izolovanosti jejich sítě od ostatních států USA. Chybějící elektřinu tak nebylo možné odebrat od sousedů. Narážíte na zranitelnost centralizované energetiky. Jakým způsobem by odolnost systému v tomto či v dalších případech pomohla zvýšit jeho decentralizace? Nevyhnul by se naopak Texas blackoutu, kdyby se zapojil do větší a více centralizované sítě jako většina států v USA?

To by samozřejmě Texasu pomohlo, to je druhý pilíř energetické bezpečnosti, i z pohledu Česka. První vidím v decentralizaci a samovýrobě přímo v místech spotřeby energií. Druhý pilíř pak v propojení sítí, máte pravdu, že to v případě Texasu mohlo hrát i větší roli. Ale propojení sítí do větších celků, to ještě není nutně centralizace, naopak komplexnější sítě umožní zapojení více výrobců.

Jak by takováto decentralizace probíhala v ČR? Je vůbec vhodná, případně na jakých místech?

Nikdo by to neměl řídit, koordinovat a všestranně dotovat. Například energetické komunity přece nemohou vznikat na základě dotačních stimulů a seshora řízenou politikou, taková komunita je contraditio in adjecto. Pokud je decentralizace vhodná, tak se v tržním prostředí prosadí, pokud ho ovšem vytvoříme. Pak je to Hayekovo využití rozptýlené informace ve společnosti, nevíme to dokonale dopředu, nevíme to z centra, kde budou vhodná místa.

F.A. Hayek a řada dalších významných myslitelů ukazují, proč centrálně plánovaná ekonomika nemůže dosahovat efektivity volného trhu. Platí toto i v energetice? Problém nedostatku informací v centru zůstává, ale může být díky moderním technologiím, dostupnosti dat a predikcí významně omezen. Jak se tento problém (ne)daří v praxi řešit?

Nevidím důvod, proč by energetika neměla být apriori vnímána optikou standardní ekonomické teorie. Přesto jsme toho každý den svědky. I pravicové politické strany – a to nejen v Česku – podporují státem dotovanou centrální výrobu elektřiny např. v nových jaderných blocích. Moderní technologie dle mého názoru slouží jednotlivcům a zákazníkům nejlépe tehdy, pokud je nepřevezme centrální úřad, nemluvě o neschopnosti úřadu dobrou technologii vytvořit.

Zmínil jste, že cesta k decentralizaci musí přirozeně vést odspoda a k tomu je nutný fungující trh. Jaký je stav tržního prostředí v oblasti energetiky v České republice? Kde se nachází jeho největší deficit? Jaké kroky byste navrhoval pro zlepšení?

To je velmi široká otázka. Zkusím pojmenovat stručně dva hlavní recepty. Musíme změnit představu, že kapitalismus a startupy jsou fajn, ale jen v některých sektorech, že do energetiky se to nehodí, tam potřebujeme jednu elektrárnu za plotem, jednoho dodavatele a jednu ústřední komisi, která naplánuje odchod od uhlí, nové jádro a tak dále. Za druhé, musí být odpolitizován ČEZ. Uvidíme, zda je to vůbec možné bez jeho privatizace či aspoň rozdělení.

Vzhledem k tomu, že velká část energetiky u nás i ve světě je silně centralizována, může být pro čtenáře náročné si posun k decentralizaci energetiky se všemi výhodami a nevýhodami představit. Jaké nejzásadnější výhody decentralizované energetiky spatřujete? Napadá Vás nějaký příklad třeba ze zahraničí?

Hlavní výhoda decentralizace je vždy, že nejste závislí na velkém bratrovi a jeho dobrodiní, třeba v tom, jaké zákony pro vás připraví. Ideálních příkladů mnoho neexistuje, energetika je všude na světě živnou půdou pro korporativismus. Můžeme ale zůstat v Česku a podívat se do historie. Před sto lety elektrifikace probíhala do značné míry odspodu, vznikala družstva bez jakékoliv komunistické konotace a tato družstva budovala vodní či jiné elektrárny pro svoje členy.

Co se týče dopadu koronavirové krize na českou ekonomiku, podle Vaší společnosti Amper Meteo spotřeba elektřiny v druhé polovině loňského roku naznačuje, že by nás neměl postihnout tak velký propad, jak signalizuje meziroční porovnání HDP. Říkáte tím, že bychom se měli vyhnout recesi. Část vyšší spotřeby elektřiny je ale dána chladnějším počasím. Můžete přiblížit, jakým způsobem se dá právě z těchto dat vyčíst hospodářská prosperita, respektive příchod recese?

Ta čísla sledujeme na týdenní bázi, stejně jako ČNB, podobnou metodikou. Jsou to takové zprávy z prvních linií. V jejich interpretaci bych byl opatrný, zvláště když jsou údaje volatilní, a navíc se v posledních týdnech s ČNB více rozcházíme – my jsme více pesimističtí a to nejspíš proto, že velmi důsledně od meteorologických vlivů spotřebu elektřiny očišťujeme. Zatímco v listopadu či prosinci spotřeba elektřiny meziročně víceméně stagnovala, HDP meziročně zřejmě byl v záporných číslech. Tedy je možné, že při poklesu ekonomické aktivity klesá efektivita ve využití elektřiny. Deseti dělníkům svítíte stejně, jako kdyby jich v té samé hale pracovalo patnáct. Recesi ekonomika zatím určitě odolává, ale pokud by se mírný mezikvartální růst z posledního čtvrtletí nedejbože při zpřesňování obrátil v pokles, tak bychom v recesi na konci prvního čtvrtletí již být mohli. To říkám pod dojmem našeho odhadu meziročního poklesu spotřeby elektřiny za minulý týden o čtyři procenta.

 

Jan Palaščák vystudoval ekonomii, filozofii a politologii na Masarykově univerzitě v Brně, nyní je studentem PhD. v oboru Řízení a ekonomika podniku na TU v Liberci. První zkušenosti s energetikou získal v oblasti obnovitelných zdrojů a v roce 2011 založil obchodníka s elektřinou a plynem Amper Market, který se postupně zařadil až na 5. příčku mezi dodavateli elektřiny českým zákazníkům. Jako první v Česku také přišel s konceptem komerční virtuální elektrárny. V roce 2018 prodal Amper Market a.s. s obratem cca 4 mld. Kč a nyní pokračuje v podnikání v decentralizované energetice pod hlavičkou společnosti Amper. Mezi jí poskytované služby patří například energetické úspory či profesionální meteorologie, reprezentované firmami Amper Savings a Amper Meteo. Jan Palaščák je navíc duchovním otcem unikátní virtuální měny CO2IN založené na obchodu s emisními povolenkami EU.



Potřebujeme nový jaderný blok, a za každou cenu?  
10.2. 2021 / Zdroj: echo24.cz

Ve stínu pandemie tlačí vláda záměry, které by jinak vyžadovaly obsáhlou veřejnou diskusi. Pro budoucnost země možná nejdůležitějším je výstavba nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Nehledě na geopolitické implikace projektu je navrhovaný způsob jeho realizace vysoce problematický z ekonomického hlediska.

Veřejný prostor opanovala otázka rizikovosti dodavatelů z Číny a Ruska, téměř se však nemluví o tom, zda-li je taková investice potřebná a efektivní. Dává tedy smysl v roce 2021 rozhodovat o projektu, který začne přinášet plody v roce 2036 či spíše v roce 2040? Mezitím, co budeme utrácet stovky miliard korun převážně veřejných peněz, se dost pravděpodobně významně promění evropská přenosová soustava. Zvlášť v Německu a Rakousku bude pokračovat decentralizace výroby, a je dost možné, že zdroj velký jako Dukovany se do sítí budoucnosti nebude hodit.

V současné době navíc spotřeba elektřiny v Evropě již tři roky mírně klesá, v průmyslu rychleji a delší dobu, což ohrožuje rentabilitu záměru. A přestože je ČEZ investor státního zájmu, není vlastněný jen státem. Ostatní akcionáři tedy musí být kompenzování za případnou nenávratnost tohoto projektu, který si téměř výlučně nepřejí. Prozatím se stát rozhodl poskytnout půjčku na 70% nákladů. Takové schéma ale nepokrývá pravděpodobný scénář, kdy náklady významně převýší rozpočet, a tyto vícenáklady půjdou ze 100% na vrub všech akcionářů, i těch minoritních.

Hodně peněz, kolik muziky

Nový blok má stát něco mezi 250 a 350 miliardami korun. Při porovnání s tržní kapitalizací společnosti ČEZ, která k 18. lednu činila 292 miliard korun, každému ekonomovi naskočí otázka, jak možné pořídit 1 nový blok za cenu 6 starých, dlouhé řady uhelných elektráren, rozvodných společností v Česku a Bulharsku, Severočeských dolů a dalších částí skupiny ČEZ. Navíc je třeba si uvědomit, že ve vyspělém světě se poslední dvě dekády staví jaderné elektrárny čím dál pomaleji a s čím dál vyššími náklady. Není důvod si myslet, že ČR či ČEZ budou stavět lépe či rychleji než zbytek vyspělého světa, viz přiložený graf.

A když už nový blok postavíme, jsme si jisti, že nadprodukci elektřiny vyřešíme jejím prodejem do zahraničí? Rakouská veřejnost dlouhodobě jádro odmítá, viz referendum v roce 1978 a zákon z roku 1998, a také Německo se čím dál více staví proti jádru. Což může komplikovat už jen první krok na cestě k novému bloku Dukovan, totiž řízení o veřejné podpoře na půdě Evropské komise. Spíše bude trvat více než tři roky, což protáhne realizaci záměru a dále zvýší celkové náklady. Jádro sice patří mezi nízkoemisní zdroje a může proto těžit z růstu ceny emisních povolenek respektive uhlíkové daně. Provoz jaderných zdrojů se však začne blížit konkurenceschopnosti na trhu až při ceně povolenky výrazněji nad 60 EUR/MWh, tedy zhruba dvou a půl násobku současné hodnoty.

Jádro, ale lépe

Jaké jsou však alternativy výstavby nového bloku Dukovan za předpokladu, že chceme držet či zvyšovat onu tak vzývanou soběstačnost ve výrobě elektřiny? Předně, a to v každém případě, je třeba dále podporovat úspory energií v průmyslu, službách i domácností, a využít k tomu program obnovy EU. Je nutné a z mnoha žádoucí, nadále podporovat a urychlovat trend decentralizace výroby a distribuce elektrické i jiných energií. A nabízí se zvýšit podíl plynových elektráren na energetickém mixu za podpory propojování plynovodů a plynových zásobníků napříč kontinentem. Geopolitická rizika vyváží okolnost, že lze očekávat další navyšování exportů z Kataru, USA a částečně i Británie a Dánska.

Zcela opomíjenou možností je přitom prodlužování životnosti čtyř bloků Dukovan na 60 či až 70 let, jako se právě připravuje ve finské elektrárně Loviisa. Ta je jen o zhruba deset let starší než Dukovany a využívá zcela stejný typ reaktoru VVER 440/213. Vláda by tedy měla nejdříve otevřít otázku, jak podobným způsobem prodloužit životnost Dukovan, tedy do let 2045 až 2055. V dnešních cenách by to stálo kolem 15 miliard korun za všechny 4 bloky, a navíc by tento krok odložil náklady na likvidaci těchto bloků, o čemž se také nevede diskuse. I prodloužení životnosti zřejmě vyžaduje notifikaci v EK, což by mohlo posloužit jako výrazně méně riskantní test toho, jak v rámci Evropské unie prosazovat české jaderné a obecně energetické zájmy.

Radim Dohnal, Jan Palaščák



Česká jaderná anabáze: budování státní energetiky  
7.2. 2021 / Zdroj: Obnovitelně.cz

Dalším komentátorem, který nabízí pohled na současnou jadernou anabázi v Česku je Jan Palaščák, zakladatel energetické skupiny Amper.

Pomiňme na chvíli, jak málo prostoru ve veřejné diskusi energetika v Česku obecně dostává a jak relativně málo prostoru je věnováno projektu nové jaderné elektrárny v Dukovanech a zkusme pominout i to, že celá diskuse o tzv. dostavbě začíná fatalisticky v bodě, stavět musíme, včera bylo pozdě, jde jen o to, zda budeme stavět se Západem či s Východem. Přenechme to (tzv. „framing“, tj. rámování tématu či určování diskursu) pro tuto chvíli budoucím přednáškám a učebnicím marketingu a mediální komunikace jako mistrovské dílo jedné generace a jedné zájmové skupiny. Stejně tak nechme pro tuto chvíli stranou argumenty o zoufale špatně připraveném rámci veřejné podpory pro tento projekt a jeho technické alternativy.

Jeden aspekt projektu Dukovan zůstává zatím přehlížen a mezitím se na scéně objevují další energetická témata: uhelná komise či modernizační fond. Lex Dukovany, jinak též zákon o přechodu k bezemisní energetice, by se mohl jmenovat rovněž zákon o přechodu ke státní energetice, potažmo státní ekonomice. Pro jeden konkrétní projekt a jednu konkrétní firmu se zde připravil nejen úvěr, smlouvy a celkové aranžmá ale rovnou celý zákon. Z běžné míry korporativismu pro náš region a dobu se dostáváme rovnou k přiznanému státnímu kapitalismu: energie zajistí polostátní firma a to formou nového zákona, vše ostatní je na druhé koleji.

Protože přechod od kritizovaného nedostatečného tržního prostředí, resp. silné regulace (ne vždy dobře zvládnuté), subvencí (včetně legendárního solárního průšvihu v roce 2010) a různých jiných intervencí do energetiky k ryzímu státnímu kapitalismu nebudí pozornost, nezaznívá nijak hlasitě ani otázka, zda odchod od uhlí má být stanoven také státní autoritou jako konkrétní datum, od kterého se budou odvíjet nároky všech hráčů na trhu. Místo abychom se ptali po nástrojích, tak řešíme, zda ex offo bude stanoven rok 2038 nebo 2033. Valná část expertů se shodne, že o konci uhlí v energetice dříve rozhodne cena emisních povolenek, ale přesto se v práci uhelné komise pokračuje s jediným cílem: stanovit datum. Datum, které využijí vlastníci uhelných dolů k nárokům na kompenzace. Datum, které jaderná lobby využije k tlaku na protlačení Lex Dukovany a vyhlášení jaderného tendru, protože přece když si stanovíme, že k určitému datu budeme bez uhlí, musíme si stanovit i náhradu zcela konkrétním projektem. Namísto budování rámce, ve kterém by spolu mohly soutěžit firmy a technologie o nejlepší řešení k přechodu na nízkoemisní energetiku, si bez veřejné diskuse a automaticky volíme státní kapitalismus. Ušetřený čas na diskusi o energetice věnujeme rozhořčení se nad rozrůstáním korporativistického státu v potravinářství či nad likvidací malých a středních podnikatelů ve službách. Mezitím tlumíme iniciativu firem, municipalit, vědců i komunit v oblasti energetických úspor, obnovitelných zdrojů či malých jaderných reaktorů.

Autor: Jan Palaščák, zakladatel a generální ředitel skupiny Amper.



Pomáháme s Modrým kódem  
11.4. 2020 / Zdroj: Televize Prima

Herci ze seriálu Modrý kód, ve spolupráci s partnerem projektu, společností Amper Holding, se rozhodli pomoci tam, kde je to potřeba, a to v Domově seniorů v pražských Malešicích, kde vlastnoručně předali 300 respirátorů. Více se můžete dočíst zde nebo zde.



Amper Holding mezi společnostmi, které pomáhají v boji s koronavirem.  
31.3. 2020 / Zdroj: www.obnovitelne.cz

Respirátory a roušky distribuují zdarma také firmy působící v energetice. Pražským pečovatelským domům poskytla ochranné pomůcky Pražská plynárenská. K soukromým společnostem, které pomáhají zastavit šíření epidemie nového koronaviru, se připojil i Amper Holding. Právě s touto společností také spolupracovala Solární asociace na dovozu potřebných respirátorů.

„V zahraničí jsme zajistili respirátory a roušky. Darovali jsme je z velké části našim klientům, například nemocnicím v Břeclavi a Hustopečích ale i dalším zdravotnickým zařízením K úspěšnému zvládnutí epidemie se zároveň snažíme přispět hlavně tím, že maximálně digitalizujeme chod všech zařízení i technické podpory a zaměstnance vysíláme do terénu jen v nezbytných případech – díky funkčnímu energetickému managementu je to možné.,“ uvádí Jan Palaščák, generální ředitel skupiny Amper Holding. Další zásilky zdravotnického materiálu směřovaly mj. do Nemocnice v Novém Městě na Moravě, měst Chrudimi, Chocně, Moravské Třebové, neziskovkám poskytujícím sociální služby v Táboře a pro Masarykovu univerzitu.

Více o firmách, které pomáhají v boji s koronavirem, si můžete přečíst zde.



Potřebujeme českou verzi Energiewende, říká Jan Palaščák  
24.2. 2020 / Zdroj: www.obnovitelne.cz

Jan Palaščák je úspěšným podnikatelem v energetice. Vybudoval skupinu Amper Holding, která se dnes zabývá úsporami energie, přesnými předpověďmi počasí pro energetiku nebo investicemi do decentralizovaných zdrojů elektřiny a tepla. V rozhovoru napoví, jak se jeho firmy připravují na změny v energetice, které přináší postupný útlum spalování uhlí.

Celý rozhovor o budoucnosti energetiky, energetických službách a strategii našich společností si můžete přečíst zde.



Kraj nechá správu energií budov soukromníkovi, ušetří desítky milionů  
7.3. 2019 / Zdroj: www.idnes.cz

O EPC projektu společnosti Amper Savings v Nemocnici Břeclav. Celý článek najdete zde.



Proč zdražuje elektřina  
6.1. 2019 / Zdroj: Respekt

Respekt píše o současném vývoji cen elektřiny. Celý článek najdete zde.

Dokumenty ke stažení:
Celý článek pdf



J. Palaščák o prodeji Amper Marketu a perspektivách Amper Holdingu  
11.11. 2018 / Zdroj: Euro

Odebírá od nich elektřinu Správa Pražského hradu, Úřad vlády i řada radnic a magistrátů. Celkem už má 42 tisíc odběratelů a stoupá v první desítce největších dodavatelů elektrické energie v Česku. Řeč je o společnosti Amper Market, kterou před sedmi lety založil Jan Palaščák.

Během těchto sedmi let firma postupně rostla, a letos v červenci dokonce vyhrála soutěž na dodávku elektřiny pro největšího spotřebitele elektřiny u nás – Správu železniční dopravní cesty. Jenže o pár dní později Palaščák oznámil, že firmu prodává jedné ze společností kontrolovaných miliardářem Jiřím Písaříkem.

Současně však Palaščák konkurentům vzkazuje: ještě o mně uslyšíte. V energetice chce podnikat dál. Zmenšený Amper Holding se v příštích letech zaměří na energetické služby a úspory. „Na rozdíl od jiných energetických skupin se zbavíme dilematu, jestli máme klientovi prodat více energií, nebo mu pomoci spotřebu snižovat,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro Jan Palaščák.

Zprávu o prodeji společnosti Amper Market snad nikdo nečekal. Dlouhých sedm let budujete firmu, která je skoro jako vaše dítě, a najednou ji prodáte. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?

Úspěšné transakce bývají úspěšné i proto, že jsou nečekané. Český trh s elektřinou a plynem je až příliš konkurenční, a tak přichází čas konsolidace. Očekávám, že na trhu se nakonec udrží jen pět nebo šest silných hráčů. Hledali jsme s kolegy způsob, jak se stát jedním z těchto šesti hráčů nebo součástí jednoho z nich. Proto jsme zvolili variantu, kdy se Amper Market stane součástí skupiny Bohemia Energy. Vznikne tak dle mého odhadu třetí největší dodavatel na trhu s elektřinou, který bude mít vyšší tržní podíl než Pražská energetika. Před ním už bude jen ČEZ a E.ON.

V posledních deseti letech jsme často slýchali pochvaly, že trh s energiemi v Česku funguje skvěle i ve srovnání se státy západní Evropy. Proč to právě teď alternativní dodavatelé vzdávají? Směřujeme k omezené konkurenci, jakou známe třeba z oboru mobilních telekomunikací?

Tento proces již nějakou dobu trvá. Sami jsme o vytvoření aliance či fúzi uvažovali již několik let. Nereagovali jsme na bezprostřední dění na trhu, ale na to, kde bude trh za další dva nebo tři roky. Nyní se chci zaměřit na to, co má největší perspektivu – na energetické služby a úspory. Na rozdíl od situace před sedmi lety si už nemyslím, že být licencovaným dodavatelem energií je nejlepší možnost, jak se prosadit a změnit poměry v energetice.

Celý rozhovor najdete zde.



Bohemia Energy a Amper Holding navazují strategickou spolupráci  
24.7. 2018 / Zdroj: Roklen 24

Alternativní dodavatel energií, Europe Easy Energy (3-E), který je součástí energetické skupiny Bohemia Energy, podepsal v pondělí 23. července 2018 smlouvu o koupi 100 % akcií ve společnosti Amper Market, a.s. Tímto krokem vnikne partnerství dvou významných českých energetických skupin – Bohemia Energy a Amper Holding, které společně přinese na trh atraktivní nabídku komplexních energetických služeb pro všechny zákaznické segmenty. Obchodní transakce nyní čeká na schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

„Odvětví energetiky prochází dynamickým rozvojem, kdy se většina dodavatelů snaží najít tu nejlepší cestu k budoucímu úspěchu u zákazníka. My tuto cestu vidíme ve strategických akvizicích a obchodních partnerstvích, která zákazníkům přinášejí užitek v podobě zajímavých nabídek komplexních služeb,“ říká Jiří Písařík, předseda představenstva Europe Easy Energy a jednatel Bohemia Energy. Skupina Bohemia Energy tak jinou formou navazuje na kroky, které již uskutečnila například v oblasti dodávky řešení pro malé fotovoltaické elektrárny, kdy již třetím rokem úspěšně spolupracuje s firmou S-Power.

Společnost Amper Market bude po začlenění do skupiny Bohemia Energy poskytovat profesionální služby v oblasti nákupu a dodávky energií firmám, organizacím a veřejným zadavatelům. Zároveň i ostatní zákazníci skupiny Bohemia Energy z řad podniků či municipalit budou moci využívat komplexních služeb v energetice poskytovaných ostatními společnostmi v rámci skupiny Amper Holding. „Díky tomuto spojenectví se nám otevírají nové možnosti a kompetence. Budeme tak moci ještě dále posilovat svou pozici vyzyvatele a hybatele trhu, který přináší konkurenční řešení pro všechny skupiny zákazníků,“ doplňuje Jiří Písařík.

Generální ředitel a předseda představenstva Amper Holding, Jan Palaščák, k transakci dodává: „Skupiny Bohemia Energy a Amper Holding jsou si velmi blízké v tom, že zákazníkům přinášejí nižší ceny, nové produkty a přispívají k volné soutěži v energetice. Jsme přesvědčeni, že naši zákazníci tak zůstanou v dobrých rukou. Zároveň získáváme silného a stabilního partnera, který stejně tak jako my, přichází s inovacemi, společně pro zákazníky již nyní připravujeme nové produkty, mj. v oblasti akumulace energie.“

Podle údajů Operátora trhu s elektřinou (OTE) dodával Amper Market k 30. červnu tohoto roku elektřinu 41 824 zákazníkům a plyn 801 zákazníkům. Další informace k uzavřenému obchodu a k výhodám pro stávající zákazníky Amper Market budou zveřejněny po schválení transakce ÚHOS. Cena transakce není zveřejněna.



Chceme konkurovat ČEZ i dalším velkým hráčům, říká šéf Amper Holdingu k fúzi s Bohemia Energy  
24.7. 2018 / Zdroj: E15.cz

Dodavatel elektřiny a plynu Bohemia Energy se rozrůstá. Prostřednictvím své společnosti Europe Easy Energy koupil alternativního dodavatele energií Amper Market. Výši transakce společnosti nezveřejnily. „Prodej je reakcí na dění na trhu, který se postupně konsoliduje a koncentruje,“ uvedl předseda představenstva mateřského Amper Holdingu Jan Palaščák. Analytik České spořitelny Václav Bártek ale připomíná, že narušení stávajícího rozložení sil na trhu je pro nové hráče obtížné.

Celý článek najdete zde.



Facebook Twitter